„Nejsem fotogenický.“ „Nevím, co mám dělat.“ „Já se nerad/a fotím.“
Tyhle věty slýchám při focení často – a to jak u portrétů, tak při svatebním focení. Strach z focení ale většinou nemá nic společného s tím, jak člověk vypadá. Vzniká spíš z nejistoty, z představy, že focení musí být nepřirozené, strojené a plné trapných momentů. Dobrá zpráva je, že to tak vůbec být nemusí.
Mnoho lidí má za sebou zkušenost s focením, kdy stáli před objektivem, nevěděli, kam dát ruce, a cítili tlak na výkon. Jenže focení – ať už jde o svatbu, rodinné focení nebo portrétní focení – nemá být zkouška ani herecký výkon. Má to být normální lidské setkání. Jakmile se uvolníte, přestanete řešit fotoaparát a začnete být sami sebou.
Můj přístup k focení je postavený na pohodě, důvěře a přirozenosti. Kromě práce fotografa se už 17 let věnuji také lektorování dvousemestrálních fotografických kurzů a kurzů úprav fotografií. Díky tomu vím, že dobrá fotka nezačíná technikou, ale hlavou. A právě práce s lidmi, jejich nervozitou a očekáváním je při focení klíčová. A tady se snažím využít vědomosti i z mého druhého „koníčku“. Jako lektor sociální psychologie a soft skills při focení hodně pracuji s atmosférou – pomocí humoru, drobných komentářů a nenápadného vedení. Nesnažím se lidi „stavět do póz“, ale navést je do pohody. Když se člověk cítí dobře, není potřeba nic hrát. Výraz, postoj i emoce přijdou samy.
U svatebního focení se mi často stává, že se mě hosté ptají, jak dlouho se znám s nevěstou a ženichem. Atmosféra totiž působí spíš kamarádsky než formálně. O to větší bývá jejich překvapení, když zjistí, že jsme se viděli jednou na předsvatební schůzce a podruhé až v den svatby. Právě klid, důvěra a přirozený kontakt jsou důvodem, proč svatební fotografie nepůsobí křečovitě, ale opravdově.
Když se lidé přestanou soustředit na to, jak vypadají, začnou si focení užívat. A tehdy vznikají fotky, které mají emoci, hloubku a smysl. Fotografie pak nejsou jen hezké obrázky, ale skutečné vzpomínky. Pokud máte pocit, že focení není pro vás, je velmi pravděpodobné, že jste zatím nezažili focení bez stresu a bez křeče. A právě o to mi jde – aby focení bylo přirozené, pohodové a aby vám výsledné fotky dávaly smysl i po letech.
